Přístup posouzení životního cyklu je vnímán jako koncept, který komplexně nahlíží na environmentální dopady výrobku, technologického či klinického postupu nebo služby v prostředí zdravotní péče. Metodika předjímá budoucí využívání standardizovaných LCA (Life Cycle Assessment) studií (ISO 14044) s veškerými kontrolními mechanismy a připravuje tak povědomí o principech a požadavcích pro zadávání těchto studií v rámci environmentálně významných procesů uvnitř zdravotnických zařízení.

Pro tento účel bylo zvoleno posouzení nakládání s odpadem ze zdravotní péče od doby jeho vzniku do jeho odstranění v určeném zařízení. LCA vnáší do rozhodovacího procesu systémovou cirkulární perspektivu. V tomto případě jde tedy pouze o zjednodušení produktového systému se zaměřením na fázi vymezenou okamžikem vzniku odpadu po jeho odstranění/využití.

LCA je zde chápána jako nástroj pro interní zlepšování nastavení procesů souvisejících s materiálovými toky a dále jako nástroj pro komparativní srovnání s alternativními způsoby nakládání s odpady. Tento přístup je nedílnou součástí požadavků na environmentální složku nefinančního reportingu, kam nakládání s odpady spadá.

Metodika je určena pro vedoucí pracovníky technického a ekonomického úseku zdravotnických zařízení jako podklad pro komunikaci o:

1. strategických investicích směrem k technologiím určeným pro nakládání s odpady nebo
2. pro rozhodnutí o subdodávkách spojených s dalšími fázemi nakládáním s odpady až po jejich odstranění.
3. Pro stanovení environmentálních kritérií v rámci odpovědného veřejného zadávání pro nákup materiálu a služeb souvisejících s nakládání s odpady.
4. Stanovení optimalizačních opatření pro snížení dopadů provozu ZZ na jednotlivé složky životního prostředí a navazující na
5. realizaci dílčích postupů “náležité péče” v rámci dobrovolného nefinančního nebo integrovaného reportingu.