Program konference a organizace
Program konference obsahuje abstrakty referátů a v případě udělení souhlasu jejich záznamy ve formě prezentace a videa.
Konferenční den | 8. 4. 2022
| prekonferenční meeting | pátek 8. 4. 2022, 8:45 |
Předkonferenččí setkání zvaných hostů. Téma spolupráce v oblasti veřejného zdraví v libereckém regionu.
| zahájení konference | pátek 8. 4. 2022, 9:30 | malá aula - G312 |
Úvodní slovo čestných hostů.
Okamžiky z konference HealthGIS 2021-2022
| první konferenční blok | 9:30–11:30 |
Cílem úvodního konferenčního bloku bylo představit pohledy několika českých a evropských odbornic a odborníků na význam zdravotních dat, jejich digitálního zpracování a využití pro rozhodování a komunikace v krizových situacích.
Associate Professor Unit for Health Promotion Research, University of Southern Denmark,
Komunikacia ze v zmysle Oxfordskeho slovnika odovzdavanie alebo vymena informacii recou, pisanym textom alebo s pouzitim ineho media. Predmetom komunikacie je teda informacia, ktora v pripade verejneho zdravotnictva je casto informacia suvisiaca so zdravim obyvatelstva. V principe existuju styri druhy komunikacie; agresivna, pasivna, pasivno-agresivna a asertivna.
Predkladana prezentacia uvadza dva priklady komunikacie; skusenost Danska z komunikacie v pripade Covid-19 a zlozitost intersektoralnej komunikacie na priklade zaclenenie hodnotenia dopadov na zdravie do hodnotenia dopadov na zivotne prostredie
Obe priklady potvrdzuju dolezitost a zlozitost komunikacie a v plnom rozsahu podporuju nutnost aktivnejsej cinnosti narodnych zdravotnickych autorit v oblasti EPHO 8 – komunikacia.
Prezentace ani záznam streamu nejsou na přání referujícího dostupné.
Data Science Center of Excellence, BFS health finance|arvato|Bertelsmann, Dortmund, Germany Department for Community Health, Hochschule für Gesundheit – University of Applied Sciences, Bochum, Germany
A large amount of spatial health data was collected during the COVID-19 pandemic. Processing, structuring, and analyzing these data for practice, to create relevant knowledge gains to mitigate the spread of disease, is a task of GIS in Data Science. The method set ranges from simple display methodologies, such as choropleth mapping, to complex geostatistical methods, such as spatiotemporal cluster analysis or spatial modeling of disease risk.
During the presentation, various use cases from health planning and health policy practice will be presented and critically evaluated. The applicability of these evaluations turned out to be highly variable in health policy. The communication of the results, the strategy of the decision makers and the complexity of the methodology could be identified as major factors influencing the applicability of GIS findings.
ředitel společnosti Transmissible: https://Transmissible.EU,
The covid pandemic stressed public health response capacities beyond the limits all around the world. In this presentation, some observations from the Netherlands are shared, in particular on emerging community initiatives of data analysis and generating reliable evidence for public health decision making. In times of limited public health capacity, it is important to manage community initiatives effectively. This requires an ecosystem of reliable and well-tested analytical tools, as well as open data sharing between the public sector and community initiatives. In addition, methodological challenges must be addressed, such as dealing with different levels of geographical data aggregation. This presentation explores priority topics for the next decade.
Fakulta sociálních studií, Univerzita Karlova
Příspěvek představí nejzajímavější výsledky analýz informací a dezinformací o covid-19 publikovaných v českých médiích a na sociálních sítích v průběhu řešení projektu TL04000176 covid-19 infodemie: AI komunikační platforma potlačující infodemii ve vazbě na novinářskou a mediální etiku. Jakým způsobem ovlivňují výroky a tweety (nejen) politiků veřejnou diskuzi? Jak byly propojeny dezinformace o vakcínách s proruskou propagandou? A jaké válečné metafory byly spojeny s medializací pandemie covid-19?
Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci
Projekt aplikovaného výzkumu EpiGIS (Řešení epidemických a mimořádných událostí zahrnutím aspektu prostorovosti se zaměřením na interakci s občany a dalšími partnery) si na tři roky své plánované existence předsevzal mnoho cílů. Tím nejdůležitějším bylo hledat cesty pro podporu efektivní a profesionální práce epidemiologů krajských hygienických stanic České republiky zapojováním dalších nástrojů pro digitalizaci dat vytvořených v rámci epidemiologického šetření. Budoucnost epidemiologie spatřujeme, i na základě získaných zkušeností z podpory epidemiologické práce v průběhu řešení covid-19, v používání nástrojů pro tvorbu digitálních formulářů pro sběr osobních, časových a zvláště polohových dat ve strukturované a validovatelné podobě s prvky geografických informačních systémů. Takto digitalizovaná data budou dobře použitelná jak pro jejich správu, tedy vyhledávání chyb, opravy, archivaci, ale i pro analýzy, které statistické metody rozšíří na geografickou polohu. Kvalitní data mohou vzniknout jen promyšleným, plánovaným a v době extenzivních a dynamických mimořádných událostí digitalizovaným sběrem. Budoucnost epidemiologie je i v dalších nástrojích komunikace odborných doporučení s laickou veřejností. Kvalitní digitální data o prostorových jevech, jakými epidemie jsou, lze úspěšně konvertovat do grafických reprezentací, tedy map. Referát ve vymezeném čase představí vybrané klíčové otázky, kterými se výzkumný tým projektu EpiGIS zabýval: nástroje pro digitalizaci epidemiologických postupů, nové výzvy komunikace v době infodemií a využití grafických postupů s důrazem na uplatnění map. Podrobněji své vybrané závěry představí jednotliví experti v druhém konferenčním bloku.
| druhý konferenční blok | 12:15–14:00 |
Druhý blok konference představí několik zástupců výzkumného týmu projektu EpiGIS, kteří pro své referátech vybrali sdělení, jež považují za nejdůležitější. Příspěvky se věnují tématu komunikace mimořádných událostí, infodemie a grafických prostředků komunikace, dat a informací, které pro řešení epidemie i její komunikaci potřebujeme.
Krajská hygienická stanice Libereckého kraje a Technická univerzita v Liberci, řešitelský tým projektu aplikovaného výzkumu TAČR EpiGIS
Ačkoliv orgány ochrany veřejného zdraví (dále jen OOVZ) postupují dle pokynů pro komunikaci rizik vydané WHO a CDC, přesto se veřejnost ne vždy řídí radami, které odborníci sdělují během epidemie. Jedním z důvodů jsou rozdíly ve vnímání rizika, které je mezi veřejností a odborníky a druhým je důvěra v předávanou informaci. Vědecké posouzení zdravotních rizik má být založené na evidence-based medicine tj. má vycházet z hodnocení závažnosti rizika a pravděpodobnosti, že se tato událost skutečně stane. Chápání rizika širokou veřejností je intuitivní, zajímá je mnohem víc vlastní bezpečnost a bezpečnost pro jejich okolí. Rizika, která jsou známá bývají považována za nižší než ta rizika, která známá nejsou, například epidemie infekčních chorob, způsobené neznámým virem jako tomu bylo u covid-19. Vnímání rizika se navíc mění i v čase, jak získáváme více zkušeností. S tím vším je třeba v komunikaci počítat stejně tak s tím, že vnímání rizika širokou veřejností závisí na jejich vzdělání, hodnotovém žebříčku, předchozích zkušenostech, zvycích, způsobu myšlení, pohlaví a dalších faktorech včetně socioekonomických.
Pandemie covid-19 zásadně změnila způsob jakým OOVZ pracují a komunikují, protože covid-19 je první pandemií ve věku sociálních sítí. Terénní epidemiologie poprvé zahrnuje online prostředí a sociální média mohou být užitečným nástrojem. Sociální média umožnila koordinaci a propagaci původně roztříštěných názorových proudů v rámci veřejného prostoru a sdílení postojů a informací v online zapojených komunitách. Na druhou stranu došlo i k propojení extrémních nebo sociálně toxických názorových směrů, které hledají příležitosti ke zviditelnění a využívají informačních mezer během nástupu krizové komunikace. Sociální sítě se staly velkou příležitostí pro monitoring postojů, obav, strachů i očekávání veřejnosti ve vztahu ke komunikaci politických představitelů i OOVZ. Nově OOVZ mohou prostřednictvím sociálních médií posílit i zpětnovazebné aktivity a zkoumat reakce veřejnosti, komunikovat rizika, hodnotit dopady na zdraví, nebo detekovat a předvídat prevalenci případů. Celkové nastavení komunikace spadá do dlouhodobé strategie budování důvěry v aktivity OOVZ skrze jeho odborné kapacity.
Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci, řešitelský tým projektu aplikovaného výzkumu TAČR EpiGIS
Mapy hrají v komunikaci rizik velkou roli. Díky nim můžeme studovat prostorové vzory a vztahy. Pomáhají nám nalézt odpovědi na otázky Kde se něco odehrává? a Z jakého důvodu právě tam? Mapy v epidemiologii plní dvě základní funkce, které určují jejich cílovou skupinu. Jednak napomáhají v práci epidemiologům (odborníkům) při samotném řešení epidemické situace a jednak jsou vhodné při komunikaci s laickou veřejností. Během pandemie nového typu koronaviru se objevila řada map, které se právě o tuto komunikaci snažily, řada z nich však vznikla bez hlubšího zamyšlení se nad jejich funkcí.
Technická univerzita v Liberci, řešitelský tým projektu aplikovaného výzkumu TAČR EpiGIS
Kvalitní časové údaje jsou nutné k tomu, abychom mohli objasnit epidemický proces ve všech jeho částech. Prokázat zdroj, najít cestu přenosu a vymezit vnímavé jedince, kteří jsou ohroženi nákazou. Na základě toho pak realizovat protiepidemická opatření, která jsou cílená, šetrná, účinná a dlouhodobě udržitelná. Epidemiolog infekčních nemocí potřebuje okamžité, aktuální, průběžně získávané, všechny dostupné časové údaje, které vycházejí z data začátku onemocnění. Jsou potřebným východiskem pro „surveillance“ vývoje u konkrétních epidemických událostí, jak explozivních tak s dlouhodobým průběhem nebo sledování trendů vývoje výskytu nákaz apod. Především kvalitní časové informace jsou podkladem pro vyslovení hypotéz. Na to navazují epidemiologické metody, které teprve ověří jejich pravdivost a prokáží nebo ne, vztah mezi příčinou a následkem. Jedině z kvalitních časových údajů můžou vycházet epidemiologické studie zaměřené na průběžné hodnocení efektivity protiepidemických opatření. Bez nich nemůžeme prokazovat naši užitečnost a podpořit argumenty požadavky na rozvoj protiepidemického odboru. Odhady nestačí. Epidemiolog infekčních nemocí není věštec, jak se od něj očekává. Při vzniku epidemické události, zejména neznámé etiologie si vytváří obraz o epidemickém procesu postupně. Na začátku musí vycházet z epidemiologicky neověřených informací, na základě kterých se musí rozhodnout. Jednou stanovená hypotéza, i když ještě neověřená, by se v případech nebezpečí z prodlení měla stát podkladem pro neodkladné provádění protiepidemických opatření.
Epidemiolog vyslovuje hypotézy, opírá se o nově získávané poznatky, svá rozhodnutí ale neustále ověřuje využitím poznatků epidemiologické metodologie. Průběžně prováděné epidemiologické studie jsou východiskem pro další postup. Pokud prokáží omyl, není epidemiologickou ostudou v souladu s výsledky surveillance názor změnit. Naopak. Je velkou chybou přehlížet své chyby. Ale ani to poslední „správné“ rozhodnutí nemusí být to konečně správné. Od okamžiku svého vzniku musí být podrobováno „epidemiologické bdělosti“, která má být dynamickým a „věčným“ procesem našeho úsilí.
Krajská hygienická stanice Libereckého kraje, řešitelský tým projektu aplikovaného výzkumu TAČR EpiGIS
Epidemiologie je lékařský obor, který se zabývá studiem výskytu nemocí a poruch zdraví v lidské populaci a studiem jevů a podmínek, které tento výskyt podmiňují nebo ovlivňují. Epidemiologická metoda je považována za základ metodologie výzkumu ve zdravotnictví. Epidemiolog stejně jako vyšetřovatel na místě činu hledá stopy, systematicky shromažďuje informace, klade otázky jako Kdo je nemocný?, Jaké mají nemocní příznaky?, Kdy onemocněli? či Kde mohli být exponováni?
Epidemiolog před zahájením jakéhokoliv sběr dat musí definovat cíl šetření, určit data, která budou sbírána. Tužka a papír jsou nepostradatelným pomocníkem, nicméně v současné době máme technologie pro sběr a správu dat, které mohou zefektivnit a přímo podporovat pracovní postup nebo terénní epidemiologické šetření, aby epidemiologové mohli získat lepší data k popisu události, sledování průběhu události, sledování implementace nebo účinnosti kontrolních opatření.
Technická univerzita v Liberci, řešitelský tým projektu aplikovaného výzkumu TAČR EpiGIS
V příspěvku budou shrnuty zkušenosti z projektu, při němž byly hledány cest standardizace nestandardních situací. Zahrnut bude základní obvyklý postup sbírání dat a jeho odlišnosti při epidemiologické práci, doporučené formáty otázek v dotazníkových šetřeních i profesionální příprava na řízené rozhovory. Příspěvek bude rovněž zahrnovat možná úskalí a zkušenosti vyplývající z covidového období.
Jiří Šmída, Josef Adam, Pavel Bucháček a Vratislav Žabka, Coffee Workers a Technická univerzita v Liberci, řešitelský tým projektu aplikovaného výzkumu TAČR EpiGIS
Fakulta zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci
Emergentní situace jsou každodenní realitou veřejného zdravotnictví a epidemiologie zvlášť. Rozměry jdou od jednoho případu nemoci už eliminované, přes epidemie různého rozsahu až po pandemii. Čelíme lokálním či rozsáhlým událostem. Jejich charakter je buď biologický, chemický nebo komplexní a odpovídá konceptu hrozeb jak přirozeného původu, tak nehod nebo úmyslné expozici lidí. Veškerou činnost veřejného zdravotnictví SZO shrnula do deseti hlavních operací ve třech skupinách. Detekce a reakce na zdravotní hrozby, je předmětem prvních dvou operací VZ. Surveillance zdraví a zdravotních rizik je klíčovým systematickým nástrojem epidemiologie pro plnění národních i mezinárodních požadavků. Související, druhou hlavní operací je monitoring všech faktorů, které se na kvalitě zdraví populace podílí. Obě operace tvoří komplexní systém ochrany zdraví populace. Zahrnují integraci dat, analýzu a jejich sdílení s těmi, kteří rozhodují o opatřeních pro omezení a eliminaci dopadů zdravotních hrozeb. Tyto dvě operace přímo souvisí s poslední, s výzkumem ve veřejném zdraví. (Odpovídá to Raškovu pojetí surveillance) Především pro tyto činnosti se vyvíjí celá škála nástrojů pro naplňování informačních požadavků na moderní realizaci základních funkcí veřejného zdravotnictví.
Nástrojem pro komplexní informaci je GIS, který může požadované vstupy a výstupy operací VZ a priorit v emergentních situacích integrovat a přehledně poskytovat. Do tohoto širokého konceptu patří EpiGIS (vyvinutý TUL), nástroj pro záznam a analýzu individuálních epidemiologických dat s geolokací a možností analýzy vztahů. Tyto nástroje pomohou získat včasnou potřebnou informaci.
Další operace, shrnuté jako poskytování zdravotních služeb, jsou zaměřené na podporu, prevenci a ochranu zdraví v individuálním pojetí. Třetí skupinou jsou operace umožňující kvalitní, soustavnou realizaci všech odborných činností VZ a jejich provázanost ve společnosti.
| třetí konferenční blok | 14:30–15:45 |
Závěrečný blok představující možná to nejpodstatnější celého dne - formulace témat na základě zkušeností expertů z praxe, kteří se na covidové komunikaci v uplynulých letech podíleli. Zakončena bude řízenou diskusí (20 minut), která by mohla přinést formulaci nejdůležitějších sdělení celé konference.
prezentace | záznam streamu
Krajská hygienická stanice Libereckého kraje
Práce orgánu ochrany veřejného zdraví je založena na propojení zdravotnických i nezdravotnických sektorů, státní správy i samosprávy, neziskového sektoru, firem i veřejnosti. Potřeba tak široké spolupráce je dána širokým spektrem determinant zdraví jdoucích od environmentálních, sociálně-ekonomických, behaviorálních faktorů až po nastavení zdravotnických systémů. Postavení orgánu ochrany veřejného zdraví, jako koordinátora, iniciátora a odborného garanta této spolupráce, musí být opřeno o důvěru ostatních partnerů. Kromě vlastní osobní autority orgánu, kromě odborných kompetencí a dalších ryze subjektivních vlastností nutně tato důvěra plyne i z informací, které orgán ochrany veřejného zdraví má, které jsou včasné, validní, které je schopen analyzovat a předat partnerům i veřejnosti. To se ukázalo v plné míře i v průběhu ještě stále probíhající pandemie.
Krajský úřad Libereckého kraje
Kraj jako územně samosprávní jednotka má v krizovém řízení své nezastupitelné místo. Působnost kraje a jeho orgánů je definována krizovými zákony, z nichž nejzásadnější je z. č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení. Řešení zdravotních krizí je specifická krize, při které jednat platí obecné zásady krizového řízení, jednak je třeba uplatňovat resortní specifika a vytvořit a zapojit další řídící struktury. Významnou úlohu při řešení zdravotní krize tak hrají hygienické stanice, jejich komunikace a spolupráce s krajskými orgány. Tato činnost je oboustranně (KHS, kraj, Krajský úřad) nastavena v krizových dokumentech, ovšem praxe ukázala, že ne na všechny skutečnosti je možné se připravit a je třeba hledat odpovídající řešení dané situace ad hoc. To ostatně ukazuje současná krize uprchlická.
Jizerská50
Náhled pod poličku organizace Jizerské 50, jedné z největších sportovních akcí na území ČR. Jak této akci s více než 8000 účastníky se podařila adaptace na protiepidemickou situaci, kdy aktuální opatření mění z hodiny na hodinu podmínky pro všechny ostatní oblasti organizace jako jsou logistika akce, přihlášky, ubytování, PR nebo marketing. Nebude to jenom o problémech, ale i o postupech a nápadech, které nás donutili se posunout dál a určitě pro nás mají využití do budoucna.
Krajská hygienická stanice Vysočina
Prezentace zahrnuje průřez celou pandemií covid - 19 od února 2020 po současnost a je rozčleněna podle jednotlivých vln pandemie vzhledem ke specifikům. Prezentace popisuje všechna úskalí, kterými si téměř všichni pracovníci krajských hygienických stanic během pandemie z pohledu komunikace s provozovateli a vlastně i celou společností ČR prošli. Příspěvek začíná situací v únoru 2020 v Itálii, kam odjíždělo mnoho Čechů na dovolenou. Dále popisuje uzavírání a následné otevírání jednotlivých provozoven, škol, hranic a okresů. S tím samozřejmě souvisí velké množství vydaných mimořádných opatření, která se někdy měnila každý týden a veřejnost byla díky mediím občas informovanější než pracovníci krajských hygienických stanic. V prezentaci jsou zmíněny zkušenosti s trasováním, vydávání rozhodnutí – karantény a v neposlední řadě vystavování neschopenek.
Prezentace ani záznam streamu nejsou na přání referujícího dostupné.
Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje
Říká se, že po bitvě je každý generál. Vše se tvořilo za pochodu. Zažité a běžné postupy nestačily. Naprosto všichni napříč společností jsme vlastně úplně poprvé zjišťovali, jak se taková pandemie novým typem viru v reálném světě projevuje. Učili jsme se a přizpůsobovali se.
Od pracovníků hygienických stanic se náhle při trasování a zavádění protiepidemických opatření požadovalo prakticky trvalé nasazení. A to bez ohledu na to, že zde nejsou, jako ve všech (!) ostatních složkách tzv. první linie, běžně nastaveny střídající se služby. Vzhledem k personálnímu obsazení a množství akutně nutné činnosti takové služby reálně ani nastavit nešly. A tak hygienici během epidemických vln pracovali prakticky trvale kromě spánku. To však logicky nelze brát jako normu a řešení. Navíc se jasně ukázalo, že při určitých počtech nakažených osob už zajistit účinné trasování prostě není reálné. Jakýkoliv systém má své kapacitní meze. To přece musí každý pochopit. Ale bylo to takto společnosti řečeno?
Tím se dostáváme k tomu, co pokládám (kromě komplexně fungujícího IT systému testování, trasování,…) „pro příště“ za naprosto nezbytné. Kvalitní, jasná a všem srozumitelná informovanost společnosti. Jakýkoliv, i třeba skutečně dokonalý, systém řešení epidemické vlny nebude fungovat, pokud společnost nebude spolupracovat. A společnost bude na protiepidemických opatřeních spolupracovat tehdy, pokud je bude chápat a bude je považovat za smysluplná, významná, a to i pro svoji vlastní ochranu. Musí se samozřejmě počítat s úmyslnými dezinformačními aktivitami, různými názorovými proudy a sociálními sítěmi. Ale tím spíše je právě kvalitní a srozumitelná komunikace k veřejnosti naprosto nezbytná.
